Kandidát

11. listopad 2016 | 13.26 |
› 

Stříbrná  limuzína, jejíž přední část zdobily dvě vlaječky, zastavila na rušné ulici hned u dopravní značky  zákaz zastavení.  Řidič hbitě vyskočil z vozu a s úklonou otevřel zadní dveře. Z nich vystoupil pan Héráček a zamířil ke dveřím sázkové kanceláře. Přistoupil k přepážce. "Jdu si pro výhru," oznámil pracovnici.

 "Vezmu si váš tiket a uvidíme."  Po chvíli. "Ale pane, vy jste nic nevyhrál, ten váš tip byl vedle. Ano sice těsně, ale furt vedle."

Pan Héráček vytrhl tiket usmívající se slečně. "To není možný!," rozčileně křičel , "vždyť to bylo tak jasný, před půl rokem jsem na to vsadil sto litrů."

"Vy jste se ráno nedíval na televizi?," zeptala se nevinně slečna.

"Neměl jsem čas, byl jsem v sauně s Michalem a Honzou Rumlů a až do rána jsme si četli hry Václava Havla. Nebyl důvod něco sledovat. Vždyť to přece bylo tak jasný!"

"No, milý pane, vídíte, a všechno je jinak! ... ale pane, co to děláte!! Tady nemůžete nic zapalovat!! Běžte si ten tiket spálit někam jinam, nebo zavolám městskou policii!!"

Pan Héráček se zarděl, udupal plápolající lístek a popel shrnul do dlaně.

"Něco vám, slečno, řeknu, vy nevíte na koho jste právě chtěla volat městskou policii. Hned zítra pudu za Michalem a Honzou Rumlů a národu oznámíme, že budu kandidovat na prezidenta. "

"Tako to vám,pane, přeju hodně štěstí, ale abyste  nedopadl jako ten váš tip."

Pan Héráček  se pomalu vydal k východu. Pokusil  se vztekle praštit dveřma  aby všichni viděli temnotu jeho nálady. Jenomže Brano zavírá samo. To mu na  náladě nepřidalo. Přistoupil k limuzíně a urval jednu z vlaječek. Tu s hvězdami a pruhy. Tiše si mumlal: "Zatracenej Trump, vždyť to přece bylo tak jasný..." A řidič si také něco mumlal. Něco o zlomených prackách. A pak pan Heráček do vozu nastoupil a vyjel ke šťastným zítřkům.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře