Tuto otázku jsem párkrát dostal při rozhovorech, když jsem se ucházel o nějakou práci. Jednou (zde byl pracovník osobního oddělení agresivní mladíček, který toho o životě nemohl vědět příliš mnoho) jsem po této naléhavé otázce povstal, otočil se kolem své osy, pak se zlehka uklonil a oznámil: "Tak to jsem já." Z nějakého záhadného důvodu jsem tu práci nedostal.

Literatura. Jsem tak trochu fanatik. Někdy mám rozečtené třeba tři knihy. Nemám nějak zvlášť vyhraněný žánr. Je to literatura faktu, psychologické romány, humoristické příběhy a samozřejmě detektivky. Kdybych měl vyjmenovat oblíbené autory, byla by jich celá řada. Nerad bych někoho vynechal, tak snad za všechny zmíním Lee Childa za zahraniční autory a Petra Šabacha za naše.

Zde je poměrně jednoduchá volba: Sedm statečných (1960), Forest Gump, Atlas mraků…
Pokud mohu mezi filmy zařadit také jeden televizní seriál, tak je to rozhodně: Byli jednou dva písaři.

Rock, jazz, pak country a vážná hudba. Podle nálady. Z rockových kapel jsou to všichni klasici: The Beatles, Pink Floyd, Led Zeppelin, Blue Efect Radima Hladíka, Progres II, Synkopy 61, Deep Purple, Yes, Slade…
Z jazzu mám rád tradiční jazz, a sving v podání Glena Millera. Z country poslouchám Zelenáče, Rangers a nemohu vynechat Johny Cashe. Z vážné hudby je to Joseph Hayden.

Oblíbené jídlo – viz moje povídka (zde v sekci povídky) Včely v klobouku

Všem, kdo něco píšete a tvoříte: Je to osamělá práce a pak člověk nese kůži na trh s velkým strachem, jak to dopadne. Tak ať se vám všem dílo daří. Hodně štěstí!