V roce 1986 pronesl prezident USA Ronald Reagan jeden ze svých památných výroků. Za devět nejděsivějších anglických slov označil tato: "Jsem pracovníkem vlády a přicházím za vámi, abych vám pomohl."
Britský seriál Jistě pane ministře/premiére je pro současnost inspirující i po téměř čtyřiceti letech od jeho premiéry. Epizoda Danajský dar silně připomíná současné vládní kamufláže.
Ministr pro administrativní záležitosti: "Co kdyby se tohohle zmocnil tisk? To bychom museli začít vyšetřovat?"
Ministrův tajemník: "Myslíte, že by zahájili vyšetřování?"
Ministr: "Museli by..."
Tajemník: "A nebylo by to trapné?"
Ministr: "Nee, od toho vyšetřování jsou. Nevyšetří se nic."
Do hovoru se zapojí stálý tajemník ministerstva sir Humphrey: "Členové komise jsou jmenováni, ale pak už se nescházejí. Rozhodně nepodají zprávu."
Ministr (obrací se na svého tajemníka): "U kolika vyšetřování si vzpomenete, že viník byl skutečně nalezen?"
Sir Huphrey (také k ministrovu tajemníkovi): Stačí to v hrubých číslech."
Tajemník ministra: "No, když to chcete v hrubých číslech... tak NIKDY."
V roce 2017 protestovali starostové obcí v povodí Vltavy proti zvažované čtyřicetimetrové hrázi na Berounce. Ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala je uklidnil následujícími slovy:
"Ceněné povodí údolí Berounky na Křivoklátsku by se nijak nezměnilo. Tedy až na tu hráz." J
A ještě jednou se vrátíme za velkou louži. Tentokrát nikoliv přímo zlatá slova, ale zlatý úsudek. Pentagon utratil za poslední desetiletí až 28 miliónů dolarů, což je v přepočtu více než 650 miliónů korun, za uniformy pro afgánskou armádu. Uniformy jsou maskovací a svým vzorem mají chránit vojáky při pobytu v lese. Ty však v Afganistánu tvoří jen 2,1 procenta krajiny.
A jsme zpět doma v roce 2019. Že vztek není nejmoudřejší rádce pro zásadní prohlášení je všeobecně známá zásada. Karla Šlechtová, poté co zjistila, že nebude na kandidátní listině ANO do evropských voleb, pravila: "Jsem pyšná na vše, co jsem učinila, a těším se, až se vše jednou provalí."
Co jen s ní bude, až se vše provalí?
Vysílat rozhovor s odborníkem naživo a bez přípravy může být sázka do loterie. Přesvědčil se o tom redaktor Českého rozhlasu plus, který představil významného politického analytika, jehož jméno jsem zapomněl (což zase tak velká ztráta nebyla, jak se ukáže) s tím, že nám osvětlí situaci ve Venezuele. První redaktorova otázka: "Proč se ve Venezuele angažují Spojené státy a Rusko?"
Teď řekne jediné slovo - ropa - napadlo mě a bude hotovo. Analytik začal hovořit velmi pomalu, jakoby vážil každé slovo na vahách laboratorních. A pravil:
"Spojené státy se tam angažují, protože americkým elitám je Maduro nesympatický."
Teď už jsem měl skoro jistotu. Dělá si z nás srandu, je to kabaret. Zdálo se, že i redaktor je poněkud vyveden z míry, protože další otázku kladl velmi opatrně. Vyslovoval tak nějak kulatě a zvolna.
"A jaký zájem tam má Rusko?"
Analytik nezklamal: "Protože Rusku, je Maduro sympatický," pravil ten dobrý muž.
Není nad to, když se obrátíte na odborníky
A rozloučil bych se klasickou anekdotou: V letadle letí Čech, Američan a Rus. Přijde k nim letuška a zvolá: "Ježííšmáárija, zase vy tři!!"