Ministerské hrátky

26. červen 2019 | 12.03 |
blog › 
Názory › 
Ministerské hrátky

Výměna současného ministra kultury Antonína Staňka je na pořadu dne. Staněk při svém nástupu do funkce objevil hospodářské "nepravosti" ve dvou institucích ministerstva kultury – v Národní galerii Praha a v Muzeu umění Olomouc. Především se jednalo o vyplácení nepřiměřeně vysokých honorářů, které si šéfové obou institucí měli velkoryse udělovat sami sobě. Následovalo jejich odvolání, což si pochopitelně oba pánové nenechali líbit. Konec konců, na obranu mají právo. Mělo následovat podrobné vyšetření jejich nezištnosti a třeba i soud. Pak by se teprve mohly vyvozovat důsledky, buď pro oba pány, nebo pro ministra. K tomu ovšem nedošlo, umělecká obec spustila preventivní pokřik a iniciovala výměnu ministra. Vyplácení vysokých honorářů zřejmě bude záležitost, která uměleckou obec stmeluje.
A následoval krok naší neslavné sociální demokracie. Místo aby se za svého ministra postavila, zalekla se negativního ohlasu a zachovala se se zbabělostí sobě vlastní. Aby se zavděčila umělecké obci (dost dobře nechápu proč, zřejmě se ČSSD potřebuje zavděčit komukoliv, kdo projde kolem nich) spustila hon na vlastního ministra a dožaduje se jeho výměny. Aby bylo zcela jasno: požaduje výměnu ministra, kterého sama navrhla. Antonín Staněk, aby uklidnil situaci, podal demisi.
Prezident koncem května oznámil, že se rozhodl ji nepřijmout. Zdůvodnil to zcela logickým faktem, že nepovažuje za správné, aby byl ministr trestán za to, že na svém resortu odhalil ekonomická pochybení.
Mezitím ČSSD přitvrdila a oznámila Babišovi, že pokud nedojde k výměně ministra, odstoupí z vlády. Zřejmě chtějí premiéra vyděračskou metodou přimět, aby na prezidenta vyvinul patřičný tlak. Jenomže: Sociální demokracie pořád odstupuje z vlády. Předtím zhruba sto dvacet krát. Naposledy, když měl být zvolen do rady ČTK Michal Semín, který neoliberálům vadí, protože nemá ten jediný správný politický názor. ČSSD opět hrozila odstoupením z vlády, když tuto volbu podpoří poslanci z hnutí ANO. 
Mít takového koaličního spojence se tedy rozhodně nedá nazvat výhrou.

Začátek formuláře

Konec formuláře

Konec formuláře

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář