JEZEVČÍK U RYBNÍKA

20. září 2016 | 15.50 |

 aneb PŘEVÝCHOVNÝ TÁBOR POLITICKÉ KOREKTNOSTI

Jak souvisí jezevčík u rybníka s převýchovným lágrem politické korektnosti?  To si dovolím prozradit až v závěru, proto prosím o trpělivost.

Vyhoďte je z kola ven!

V dnešní době se těžce šíří názory, které nejdou v jednom šiku stanovených pravd. Většina tištěných novin v lénu různých figur je dobrá leda tak na podlahu před malováním bytu (za starých dobrých časů bych řekl k balení syrečků). Naštěstí nejen ve světě,  ale i  v České kotlině máme několik internetových nosičů necenzurovaných informací, které jsou světlou holubicí v přicházející době temna. Za všechny bych zmínil třeba Parlamentní listy, Svobodné noviny, Britské listy a několik blogerů. Ve světovém měřítku pak má významné místo WikiLeaks, významná to osina především v zadnici americké administrativy.

Dejme slovo Wikipedii: "WikiLeaks je mediální nezisková organizace, která zveřejňuje významné utajované vládní a korporátní dokumenty, přičemž využívá internet k zachování anonymity a nevystopovatelnosti svých zdrojů."

Jinými slovy- to není osina, ale pořádná kláda ve zmíněném pozadí. Například v dubnu 2010 vložila WikiLeaks na You Tube dvě do té doby tajná videa americké armády ze série útoků z července 2007 v Bagdádu, při kterých zemřelo mnoho civilistů. Další zveřejněné informace se týkaly iniciativy amerických diplomatů, kteří prováděli špionáž proti OSN, nebo aktivity Spojených států, které  na vládní úrovni plánovaly odvetu vůči Evropské unii za její odpor vůči GMO (Geneticky modifikované organismy). Mnohé  příspěvky jsou všechno možné, jen ne politicky korektní. V současnosti něco jako balzám na duši. Je ale pravda, že některé informace  nemusely spatřit světlo světa.  Třeba seznam amerických špionů v rizikových zemích, seznam členů Britské národní strany apod. Nás však zajímá především zveřejnění  depeší, které se týkaly České republiky. Byl tak odhalen ostudný příklad rektalního horolezectví alpinistů z českého ministerstva zahraničních věcí. Dokumenty obsahují dopis Ivo Šrámka a Ivana Pocucha (oba tehdy političtí ředitelé na MZV) o ochotě podílet se na strategické spolupráci s USA, ať má jakoukoliv formu. Pánové zřejmě absolvovali převýchovný tábor politické korektnosti pod vedením zkušených kápů.

WikiLeaks nevede lehký život. Vládní odveta má mnoho podob: vypnutí serverů, zablokování účtů a další klasika ze žánru odvetných opatření. Něco o tom ví také český bloger Břetislav Olšer, kterému na iDnes byl pro jeho politicky nekorektní úvahy vymazán profil a všechny články. Krutá odplata pak čeká případné informátory  společnosti Wikileaks. Ta sice dělá vše pro utajení svých zdrojů, a to i za cenu, že představitelé společnosti  jsou vláčeni soudy, ale jak se říká, nic není dokonalé. Z úniku informací se stal podezřelým  analytik americké armádní rozvědky Bradley Manning.  V roce 2010 byl vězněn v extrémních podmínkách na základně námořní pěchoty v Quantico. V tomto případě Amnesty internacional nehnula ani prstem.  Bradley Manning byl v roce 2013 odsouzen na 35 let. Amnesty Internacional opět zachovala důstojné mlčení.

Americká vláda v souvislosti s WikiLeaks neponechává nic náhodě. Myslí i na budoucnost. Američtí studenti jsou upozorňováni, že pokud budou sledovat stránky WikiLeaks nebo nedejbože šířit je na sociálních sítích, mohou se rozloučit s plány pracovat ve státní správě. Inu Velký bratr bdí.

Věrozvěst globalizace

Opusťme nyní pohnuté osudy WikiLeaks a podívejme se v naší miniexkurzi po převýchovném lágru politické korektnosti na jednoho z architektů současného světového šílení.

Jmenuje se Thomas P.M.Barnett .  Narodil se roku 1962 v Chiltonu v USA .  Byl poradcem bývalého amerického ministra obrany  Donalda Rumsfelda. V současnosti se celým svým duševním potenciálem věnuje globalizaci a především jejímu uvedení do praxe. Abychom si udělali představu o duševních pochodech tohoto giganta, bude nejlepší přímo si ocitovat z jeho díla: "Konečným cílem je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem, aby vznikla světlá hnědá rasa v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionů přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní aby mohli pracovat."

Nutno dodat, že Barnett  není  považován v USA za podivína co pouští v bouřce draka, ale za experta na zahraniční politiku a významnou autoritu.  Barnett pak naznačuje čtyři kroky, které by měly následovat:

1."Neomezený  proud imigrantů do Evropy za účelem rozpadu usazených národů a zničení jejich kultur. Imigrační politice nepřátelští politici musí být umlčeni".  Tento bod se v současnosti, jak můžeme vidět, naplňuje měrou vrchovatou. A to za přispění všech dobrosrdečných domácích "spolupracovníků".

2."Ovládnutí  ropy, plynu a nerostného bohatství. Národy nesmí disponovat nerostným bohatstvím, veškeré zdroje budou privatizovány a internacionalizovány." V překladu to znamená-předány do rukou globalistů, především pak do rukou USA. Opět se děje a opět za přispění domácích. V této souvislosti jistě leckoho napadne, kdopak to předal v České republice do zahraničních rukou distribuci elektřiny, plynu a pitné vody?

3."Neomezené  finanční  toky do USA. Státy se musí dostat do vzájemné závislosti, aby nemohly existovat samy o sobě." Tady netřeba komentáře.  Barnett na svých přednáškách doslova prohlásil: "Kritiky zabijeme."  Obama byl diplomatičtější. Ten jen řekl: "Zakroutíme jim rukama."

4."Žádný  stát se nebude smět postavit proti  mírovému nasazení  americké armády." Zde se T.P.M.Barnett zřejmě inspiroval ve starověku.  Tehdy se tomu říkalo Římský mír.

Naše krátká exkurze po převýchovném táboru politické korektnosti pomalu končí.  Hrozí všem, kteří chtějí nazývat věci pravými jmény a kašlou na to, co se říkat nesmí. A tak se dostáváme ke slíbenému jezevčíkovi u rybníka. Je to stará židovská anekdota, kterou skvěle vypráví herec Miroslav Částek.

"Je rybník. Kolem rybníka vede cesta. Na břehu stojí jezevčík a chce na druhou stranu. Nesmí však ani přeplavat ani běžet po cestě. Jak se tam dostane? Je to jednoduché: přeplave! No, ale plavat přece nesmí. Nesmí! Jenže on stejně přeplave."

A my snad také.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře