Včera jsem měl na noční směně naladěnou rozhlasovou stanici Vltava. Po půlnoci nastalo multikulturní obohacení. Etno hudba. Samé mumlání, bubnování a skřeky. Tak mě napadlo, což takhle multikulturně obohatit "ty druhé". Třeba Mozartem, Haydnem, Smetanou a tak podobně. Když mi pak kolem hlavy profičel voštěp, Vltavu jsem vypnul.

 Ježíšek je na rozdíl od plnoštíhlého dědka Santy neuchopitelnou  bytostí, která podtrhuje kouzlo Vánoc. Ježíška nikdo zatím neviděl. Santa Klausů pobíhají po světě tisíce, mnozí z nich pod parou. Ježíšek má rád děti, ale na rozdíl od Santa Klause s nimi nevyhledává přímý kontakt. Atd. Atd. Netrapme se! Santa Klaus v našich obchodech je jen reklamní tváří, něco jako boty Adidas, nebo Old Spice-mýt či nemýt. Oproti tomu - Ježíšek je tajemstvím Vánoc.

 Charley Reese v Conservative Chronicle už před dvaceti lety upozorňoval na zcela mylný je názor, že nezáleží na počtu obyvatel a proto přistěhovalectví může být neomezené. Více lidí znehodnotí životní prostředí a zhorší hospodářství. Se značným předstihem autor předvídá současnou situaci. Jako by před sebou měl věšteckou skleněnou kouli. "Druhý nesprávný názor je, že směsice kultur je dobrá věc. Ne, není. Je semeništěm věčných konfliktů. Neexistuje žádná země na světě s různorodým obyvatelstvem, která je politicky ustálená, demokratická a prosperující."

Lidé nejsou všichni stejní. Nejde o nadřazenost či podřazenost, ale o lidskou podstatu. Lidé jsou kmenoví, třídní, rodoví a vždy budou mezi sebou soupeřit.

Biolog Garrett Hardin: "Politizováním universalismu západními elitami a jejich sociálními institucemi dalo z Evropy pocházejícím lidem iluzi, že je nemorální přežít jako odlišné skupiny. Následkem toho nevidí žádný důvod k odporu přívalu třetího světa zaplavujícího Evropu:"

Evropští politici připravují naprostou zkázu Evropy. Na první pohled absurdní tvrzení. Ovšem...Otázkou je, jestli jejich rozhodnutí v tomto směru jsou ještě projevem svobodné vůle nebo projevem jiným. Není přece možné, aby neviděli co se děje v zemích, které v současnosti podali přistěhovalcům pomocnou ruku. Zcela v duchu, že žádný dobrý skutek nesmí uniknout trestu. Kriminalita stoupla "zásluhou" přistěhovalců až o sedmset procent (údaj ze Švédska týkající se znásilnění). Místo rázné odpovědi, bylo zakázáno tyto údaje zveřejňovat, a z obětí se uměle vyrobili viníci.  

Výzva pro evropské politiky: Což takhle jednou být vyjímečně politicky korektní  k občanům svých zemí?!

 Bývalý disident a polistopadový ministr vnitra Tomáš Hradílek bude držet hladovku, dokud se prezident Zeman nevzdá své další kandidatury. Při veškeré úctě k panu Hradílkovi, by mě zajímalo, zda zcela domyslel, jakého džina vypustil z láhve.

Když byl před lety zvolen Miloš Zeman prezidentem České republiky, všichni ti salonní intelektuálové z pražské kavárny ječeli, že je potřeba přímou volbu zrušit. Samozřejmě. Protože nevyhrál jejich kandidát. A navíc o něco později jejich kolegy ve Spojených státech postihlo totéž.

Bylo jen otázkou času, jaký špinavý trik se pokusí vymyslet pro nastávající volbu hlavy státu. Hladovka pana Hradílka se štamgastům ze zmíněné kavárny velmi hodí do krámu. Proto má tato nesmyslná hladovka a hazard se zdravím jejich plnou podporu. Bez ohledu na následky. Pokud pan Hradílek dojde k újmě na zdraví, nebude to rozhodně mít na svědomí Miloš Zeman.

Co kdyby se našlo dalších osmnáct lidí a každý z nich držel hladovku, aby nekandidoval žádný z uchazečů? Každý hladovkář za jednoho uchazeče. A co kdyby třeba další osoby drželi hladovku za zrušení parlamentu?

Jak už jsem naznačil, pana Hradílka si vážím, ale jeho postup považuji, když to řeknu velmi korektně, za nepříliš moudrý záměr.

A nestal by se z toho další neblahý národní zvyk? Dosáhnout svých cílů prostřednictvím obludného vydírání?

Takyrodáci

 Nevím čím to je, proč mezi tzv. sluníčkáři nacházíme tak podivné figurky. Třeba ten bláznivý Kohout z televizního pořadu Jílkové, který dostal hysterický záchvat a málem ho odnesli nohama napřed, protože jeho oponent označil malé děti z Afriky za černoušky. Když člověk slyší hluboké myšlenky takového Kohouta, nemusí být ani fašoun, a přesto má hned chuť vzít ho lopatou na plocho.

Naši sluneční rodáci jsou poměrně dost neurotické osoby. Přehnaný smysl pro politickou korektnost jakoby se podepsal i na jejich vzezření. Ovšem dost pochybuji, že chápou obecné pojetí dobra a zla. Jejich nesnášenlivost k odlišným názorům se snad dá přirovnat jen k myšlení nejzdivočelejších svazáků z padesátých let. Mají i velmi podobný slovník. Fašoun sem, fašoun tam.

Další kus je jistý Jiří Hrebenovký. Ten vytvořil na netu stránku Nahlaš extremistu. Později ji sice vzhledem k všeobecnému výsměchu na jeho adresu zrušil, ale to nic nemění na obludnosti tohoto nápadu. Výzva k takovému hromadnému udávání je ojedinělá i v naší pohnuté historii. Naposledy s tím přišli Němci, po eliminaci Heydricha. Jiří také upřímně nenávidí vše, co se jen trochu přibližuje pojmu vlastenectví. Čert ví proč.

A abych nezapomněl na dámské zastoupení. Zde je zcela významnou figurou slečna Ingrid Romancová, pro-muslimská a pro-palestinská aktivistka. Tato vnímavá duše se netají tím, že každý den sepisuje hlášení o závadných myšlenkách extrémistů (rozuměj – těch, kteří nejsou pro-muslimští a pro-palestinští) a kamsi je posílá. Možná do mezigalaktické ústředny v souhvězdí Liry.

S tím souhvězdím Liry jsem to asi přehnal, protože slečna Ingrid oznámila, že je v pravidelném kontaktu s agenty FBI, kteří její zprávy vyhodnocují. Slečna se také nechala slyšet, že nezůstává jen u agentů FBI, ale své poznatky zasílá ještě do Bruselu. Jistě tam mají radost. Nedávno jsem četl její stesky, jak je na každém kroku sledována cizími rozvědkami a domácími extremisty. Dalo by se říct, že Ingrid je případ pro odbornou pomoc, ale přesto zrůdnost jejího udávání je varující. Držme jí však palce, je ještě mladá, třeba se jednou zapojí do normálního života.

A tak bych závěrem rád pozdravil všechny naše takyrodáky: Slunce v duši, i nad hlavou, ale nikoliv v hlavě.

Váš František Kašpárek st.

Argumenty ohledně obezřetného přístupu k islámským imigrantům bývají nemilosrdně smeteny ze stolu. Zkusme to tedy jinak.

Na server http://piste-povidky.cz/profil/kasparek jsem umístil menší úvahu o muslimské migraci s názvem "Nůž v zádech". Komentáře k tomuto článku byly různé, ale poté se akce chopily zejména dvě sluníčkářky a nastal šrumec. Jedna z nich mně omlátila o hlavu, že uvádím svoje názory. Odpověděl jsem druhou úvahou s názvem "Nůž v zádech ještě jednou", kde jsem pro změnu citoval související prameny. To byl teprve špouštěč! Tentokrát sluníčkářka zuřila, že prý cituji "jakési cancy" a nedokážu napsat svůj názor (tedy opak první argumentace). Její reakce byla delší, než celý můj článek, byl napsán jakýmsi divným nesrozumitelným slohem, ale v závěru ji došla veškerá slova a napsala doslova, že jsem blb. Tomu jsem rozumněl. Odpověděl jsem povídkou "Trampoty s kritikou". 
Když už nic, tak jsem si ověřil, že jakákoliv debata s vítači je nemožná.

 Do Evropy proudí miliony lidí se Středního východu a Afriky, a dobří lidé je vítají. Ti špatní (lidé), kteří se naopak tohoto nekontrolovatelného proudu obávají, dostávají od těch hodných všelijaké nálepky – fašouni, nacisti, xenofóbové atd. Ti hodní, kteří bývají pracovně označováni jako sluníčkáři, vítači a dobro......, jsou ke svým názorovým protivníkům velmi nekompromisní. Někteří se nechali slyšet, že by je nejraději viděli pod drnem. Tady se nám ta dobrota k vlastním spoluobčanům jaksi vypařila.

Je zvláštní, že vítače zatím nezarazila jedna do očí bijící skutečnost. Přicházející zástupy většinou nevypadají jako zbídačení uprchlíci, kteří jsou vděčni za podanou pomocnou ruku (i když jistě i takoví se mezi nimi najdou), ale spíše jako mladí dobyvatelé s cynickým úšklebkem. Z logiky věci by mělo vyplývat, že mezi uprchlíky budou převažovat ženy a děti, případně rodiny. Opak je pravdou. K hranicím Evropy se tlačí dobře živení chasníci, kteří by mohli úspěšně přispět k osvobození svých zemí.  Snad sami ani nechápou, proč je jejich budoucí oběti tak radostně vítají. Oni to vidí z jiného úhlu pohledu. Muži, kteří vítají budoucí dobyvatele vlastního území, si zaslouží jen opovržení. A ty vítající ženské?  To je fajn bonus. Vítající zbabělci je přece neochrání a ženám později už jejich vlastní názory vyženou z hlavy. Islám má na to několik osvědčených receptů.

Vítače by se snad dalo pochopit v první fázi imigrační vlny. V dalších letech pak už šlo o ryzí masochismus a odmítání přijmout vlastní omyl. Nemá smysl rozvádět, co v evropských městech propuklo po příchodu migrantů. Všichni známe fakta. Dokonce je znají i naši dobří vítači, ale z jakéhosi záhadného důvodu, po vzoru evropských politiků, přičítají vinu domorodému obyvatelstvu. Příchozí prý provokujeme nesmyslným lpěním na našich tradicích, zvycích a nedejbožei náboženství. Proč je takto preferováno cizí před domácím, ví snad jen sám ďábel.

Evropská civilizace skončí. Říká nám to i biskup iráckého Mosulu, jemuž džihádisté vyvraždili nebo vyhnali křesťanskou komunitu (Benjamin Kuras-Poslední naděje civilizace, nakladatelství Eminent 2017): "Že jste nám nepomohli, vám Bůh odpusť. A teď už jen sledujte, jak se vám brzy začne dít totéž." A chaldejsko-katolický biskup Amel Shimoun Nona  po vyhnání 30 tisíc křesťanů z provincie Ninive, kde žili téměř dvě tisíciletí, varuje: "Prosím, chápejte nás. Vaše liberální a demokratické principy jsou k ničemu. I vy jste v nebezpečí. Musíte přijmout silná a statečná rozhodnutí, i kdyby to protiřečilo vašim principům. Vy si myslíte, že všichni lidé jsou si rovni, ale to není pravda: Islám nekáže, že všichni lidé jsou si rovni. Vaše hodnoty nejsou jejich hodnoty.  Jestliže to zavčas nepochopíte, stanete se obětí nepřítele, kterého jste si pozvali domů."  

To nejsou slova nějakých fašounů, ale lidí, kteří poznali islám-náboženství míru- na vlastní kůži. Doslova.

Spiklenecké teorie hovoří o tom, že Nový světový řád má v plánu zaplnit evropské země radikálně islamistickými imigranty, nasazenými proti domorodému obyvatelstvu, aby následně po "vydráždění" rozpoutali peklo. V čem spočívá smysl tohoto plánu je poněkud nejasné. Teroristické události v Německu, ve Francii a v Anglii, kde bylo už zaútočeno i na děti, však tuto fantasmagorii spíše potvrzují.  A je lhostejné zda se jedná o plán Nového světového řádu, nebo "jen" o plán radikálního islámu. Ať tak či onak, vychází to. Za přispění mnoha (nikoliv všech, jsou čestné vyjímky) evropských politiků v čele s Merkelmamá, které bychom měli za jejich postoje odměnit přesunem do kterékoliv muslimské země.

Vítači, sluníčkáři a dobro(milové) pochopí příliš pozdě, že konec Evropy, takové jakou známe, bude i jejich vlastní konec. Pokud ovšem nekonvertují k islámu. Pak si možná v duchu přiznají, že občas mohli naslouchat varovným hlasům, místo toho aby jejich nositele šmahem označovali za fašouny a vráželi jim kudlu do zad.

Myslím si, že skautka Myslíková, to vnímavé dítě, má pravdu, když říká, že nenávistné myšlenky se šíří do společnosti. Když si například poslechneme, co vykřikují muslimové v evropských městech, která obsadili, tak tam je slyšet skutečně hodně nenávisti k hostitelům. Jen ty černé podkolenečky slečny Myslíkové budí jisté rozpaky. Předpokládám, že nejsou součástí skautského stejnokroje. Zdá se, že je na nich vyobrazena postava, která se právě chystá kopnout do hlavy postavu druhou. Foglar alias Jestřáb by řekl, že je to nečestné a nesportovní. A Major alias Terazky by dodal: "Na stráž!...eh, čo to trepem, ... Buď připraven!"

Problém je v tom, že sluníčkáři našeho světa se nezanášejí čímkoliv tak konkrétním a nevhodným, jako jsou fakta.

Lavinu hloupých debat spustila skupina feministek v čele s režisérem Vítem Klusákem. Tady jsem se na chvíli zarazil. Už je mi to všechno jasné! A já pořád, proč ve Starých pověstech českých měly ty bojovné holky takové úspěchy. Nevedla je totiž ta Vlasta, ale ten Vlasta, chlap. Ale zpět k našim "Klusačkám". Tato podivná skupina se pustila do rozboru básničky Maminka, která se nachází (ta báseň, pochopitelně) v čítankách pro druhý ročník ZŠ. Klusákovi a jeho Klusačkám se nelíbí, že v básničce je holka vnímána jako budoucí matka. Měla by snad být budoucí taťka? Už vidím Klusáka, jak sám úspěšně boří tzv. generové stereotypy. Svému týmu feministek pravidelně přibouchne dveře před nosem. Do kabátu nepomáhá on jim, ale oni jemu, a kytku jim může tak leda omlátit o hlavu. Tomu říkám pokrok.

S tímto genderovým blbnutím také úzce souvisí doporučení Britské lékařské asociace, aby se s respektem například vůči transsexuálům neříkalo těhotná matka, nýbrž neutrálně a genderově vyváženě těhotný člověk.

No, ale my zpátečníci raději zůstaneme genderově nepolíbení. Nadále podržíme ženě dveře, kopíme ji květinu, v dopravním prostředku ji uvolníme místo, a to i za předpokladu, že zrovna nebude v té chvíli těhotný člověk.